Dúúfam že sa Paas nenahnevá...Pretože táto poviedka je od Midori pre neho..ale kedže som tam aj ja a hrozne sa mi páči tak som sa rozhodla dať si ju na blog :) Je vážne skvelá!!

Ohayou, jmenuju se Moyako, možná mě znáte z hotelu Tengoku, pracuju tam jako nosič společně se svým kámošem Yukkatsu. Ze začátku to bylo o krk, ale nikdy by mě nenapadlo, že to dopadne takhle. Někdy štěstí opravdu přeje. Copak, zajímá vás, co se stalo?No bylo to asi takhle…
Zrovna začaly letní prázdniny, konečně dva nádherné měsíce odpočinku. Ovšem vždycky se najde nějaké mínus. Snad všichni někam odjeli a tak to vypadalo, že se přes prázdniny unudím k smrti. Ale naštěstí existují kámoši jako Yukkatsu, jeho holka Aiko, moje milovaná Suisei a jeden bláznivý človíček jménem Midori. Tak s touhle sestavou by se člověk nemohl nudit. Měli jsme prázdniny perfektně naplánované, od stanování přes discotéky až po lenošení u bazénu. Ale opět tu bylo další mínus, jaksi chyběly peníze a brigáda v nedohlednu, prostě nás nikde nevzali, vybírali si jen vysokoškoláky, takže v peněženkách jsme toho moc neměli, teda až do toho, no dá se říct osudového dne. Byl den před začátkem prázdnin deset večer, když v tom mi přišly tři SMS a ještě mi kdosi volal. "Sehnala jsem nám brigádu!!" Ozvalo se z mobilu, až jsem raději ucukl. "Midori? Klid pro boha, ty sis tu brigádu fakt sehnala? Tak gratuluju." Pokusil jsem se ji uklidnit, ale až pak mi došlo, co vlastně říkala. "Počkej, pro nás??" Vytřeštil jsem oči při představě nějaké fajnové letní brigády. "Jo ty trdlo, pro naši šílenou pětku. Začínáme zítra v jednu, nezapomeň se oblíct nějak slušně, ale zase neber smoking. Jo a sejdeme se v půl jedné na zastávce a Suisei, Aiko i Yukkatsu už to ví, tak pa." Vychrlila na mě a už chtěla zavěsit, ale naštěstí jsem ji ještě stačil zadržet. "Hey, počkej a co to je vlastně za brigádu?" Zajímalo mě, ale bylo mi jasné, že to bude něco parádního, protože Midori by nikdy žádnou druhořadou brigádu nevzala. "Co? Já ti to neřekla? Ups, no sory, brigoška v hotelu Tengoku, už musím, zítra v půl." Rozloučila se Midori a zavěsila. Nevěřícně jsem se díval na displej, dělá si ze mě srandu? Brigáda v hotelu Tengoku? Vždyť tam se nedá dostat! Mihlo se mi hlavou, ale když jsem si přečetl SMS od Yukkatsa, Aiko a Suisei, konečně jsem tomu uvěřil. Nemohl jsem usnout, ale nakonec se konečně podařilo, taky kdybych tam přišel s kruhy pod očima, nepůsobilo by to nejlíp. Ráno jsem se z postele vykopal asi ve čtvrt na dvanáct, byl jsem rád, že sraz je až v půl. Kdybych přišel pozdě, jak znám Midori, asi by mě zabila. A taky už jsem se těšil na Yukkatsa, Aiko a pochopitelně na svoji Suisei. No dobře, není moje, ale jak říkám, zatím! Vytáhnout ze skříně něco slušnějšího, nic moc konzervativního, pak oběd, koupelna a je za deset půl a já asi přijdu pozdě, pomoc! Teď jsem byl vděčný za tu námahu v těláku, doběhl jsem za tři minuty půl, i když vražednému pohledu Midori jsem neunikl. "Akorát včas." Usmál se Yukkatsu. "Věřil bys tomu? Máme fakt tu brigošku!" Jásala Aiko stále se sluchátky na uších. "Jsem teda zvědavá, jako co tam budem pracovat." Nadhodila Suisei s úsměvem a hned se strhla diskuze. Ach ti moji kámoši, co bych bez nich dělal? Usmál jsem se v duchu, to už tady byl autobus a zanedlouho jsme všichni stáli v nádherné hale hotelu Tengoku. Už jen ta hala byla velkolepá, všechno se lesklo čistotou, všechno k sobě ladilo, na stolcích byly čerstvé květiny a na zdech nepochybně cenné obrazy. "Vy jste tu na tu brigádu že?" Ozval se za námi jakýsi muž, ale z jeho tónu byla cítit povýšenost a pohrdání, což mi trochu vadilo, ale raději jsem mlčel. "Hai Akuma sama, jmenuji se Midori, včera jste se mnou mluvil." Vložila se do toho Midori načež nám ten chlap pokynul, abychom šli za ním. Provedl nás celým hotelem a že to pěkně trvalo, taky má Tengoku pět pater a obrovskou zahradu, až z toho oči přecházely, tolik luxusu. "A teď k věci, vás dva vezmu jako nosiče, vaše jména?" Promluvil po krátké odmlce řečený Akuma. "Já jsem Moyako a tohle je Yukkatsu." Představil jsem nás a snažil se vyloudit na tváři něco jako úsměv, ale usmívat se na takového povýšeného snoba? Pche, tak na to jsem měl stejný názor jako Yukkatsu, ani mě nehne! "A vy dámy?" Obrátil se k holkám s přísným pohledem. Zapsal si tedy naše jména a pak následovala ta právní část, podepsat smlouvu, že souhlasíme s tím a s tím a že tady budeme jen na dva měsíce. Proč taky ne? Přes prázdniny si vydělat a pak pohoda a možná už šetřit na výšku. "Soka, tak poslední drobnost, uniformy." Pokračoval dál, cosi zašeptal jedné hostesce a ta v zápětí nesla pět tašek, v kterých byly zřejmě naše uniformy. "Moyako a Yukkatsu nosiči, Suisei Hime hosteska, Aiko a Midori recepční. Jak už jsem vám řekl, své pokoje najdete v přízemí vlevo, klíče a zbytek věcí máte v taškách, převlékněte se a pak se hlaste na svých stanovištích-Yukkatsu a Moyako pomohou novým hostům se zavazadly, Suisei se půjde informovat o výletech a akcích, které nabízíme a poté je ve čtvrt na tři přiblíží našim hostům na informační schůzce, Midori a Aiko vystřídají Kioshi a Haruhi na recepci, odchod!" Zavelel Akuma, podal nám tašky a pak odešel za svými věcmi. "Fuj, ten chlap to je opruz, takovýho snobského diktátora na nás poslat." Odfrkl si Yukkatsu a ještě se zle podíval na Akumu, který v tu chvíli zmizel ve výtahu. "Kašli na toho snoba, pojď se mrknout na pokoje!" Zaradovala se Aiko a celá nedočkavá s klíčem v ruce letěla ke svému pokoji. Jak jsme později zjistili, naše pokoje byly stejné ale pěkné. Samozřejmě to nebyl takový luxus, jako měli hosté v hotelu, ale i tak byly pokoje čisté a pěkně zařízené. A ani ty uniformy nebyly nejhorší, já a Yukkatsu jsme dostali vínově červené kalhoty a košili s drobným zlatým vzorem a dokonce černé lakýrky, tady v Tengoku musel být i personál naprosto perfektní. Holky měly halenku podobnou jako mi, pak dostaly vínově červenou sukni a černé lodičky na mírném podpatku. Musím uznat, že jim to slušelo, ale nejvíc Suisei, vypadala v tom elegantně a ladilo jí to k očím. "No nic, já teda padám za výlety, pak se uvidíme." Rozloučila se Suisei a namířila si to za svým, já a Yukkatsu jsme se hned pustili do hordy pořádně těžkých kufrů. "Kruci co v tom ti lidi tahají?" Zaláteřil jsem hned když jsem zvedl první kufr. "No kamaráde, myslím že po tomhle létě budem mít krom peněz i konvičku." Pokrčil rameny Yukkatsu a tak jsme začali odnášet všechny ty kufry a tašky zatímco Midori a Aiko vystřídaly na recepci dvě blondýnky. Člověk by možná čekal, že by ho nynější personál nějak přivítal nebo přinejmenším aspoň pozdravil, ale to ne tady v Tengoku. Pokusil jsem se dát do řeči s jinými nosiči, ale odpovědí mi bylo jen jakési uchychtnutí. "Nováček co? Hochu raději víc makej než tlachej, na to seš tady moc malý nic, abys mohl místo práce kecat se svým divným kámošem." Odpověděl mi klidně jeden z nich, jakoby ho nenapadlo, že to byla pěkná urážka pro Yukkatsa i mě. "A nebo ztrácet čas s nafoukanými šašky že?" Vložil se do toho Yukkatsu načež odešel pomoct někomu dalšímu s kufry a já ho následoval. No a co, že jsme tady noví? Nějaký problém s tím? Doufám, že tady všichni nejsou takoví. Řekl jsem si v duchu a ani jsem se nedivil, že byl tenkrát Yukkatsu naštvaný, nesnáší totiž, když někdo komentuje jeho EMO styl jako divný nebo debilní. Myslel jsem si, že to půjde lehce, že tak čtyři hodiny odpracujeme, dáme pauzu a pak zas někoho vystřídáme, jenže chyba. Všichni jsme museli bez přestávky dělat až do půl desáté, to už jsme oba byli unavení, až nás konečně vystřídali. A holky na tom nebyly o moc líp, potkali jsme je cestou do pokojů, taky toho měly dost. "Ok, mám jasný program, sprcha, shodit uniformu a jdem odpočívat, ve tři čtvrtě v prvním altánu v zahradě." Vydechla Suisei a dřív než někdo stačil cokoliv říct vlezla do svého pokoje a zavřela za sebou dveře. Já ten program bral, chtělo to probrat celý den a navíc být s takovými kámoši je paráda plus být se Suisei. Jak Suisei řekla, tak bylo a za chvíli jsme všichni seděli v onom altánu. Aiko se tulila k Yukkatsovi, Midori seděla vedle nich a já se snažil být co nejblíže Suisei. "Tak jak jste si užili první den brigády? My jsme poznali některé nosiče, které bych nazval slovem šašci." Zívl si Yukkatsu a políbil Aiko na tvář. Já se nad tím jen usmál a stvrdil Yukkatsova slova kývnutím hlavy. "Mně něco říkej, já byla na té informační schůzce jak ryba na suchu. Obkecala jsem to nějak a řekla, co chtěli slyšet, ale těch keců ze strany další hostesky, no to byla síla. Prý jak si můžu tak věřit? Že bych se měla držet zpátky a neděla ze sebe hvězdu. Myslela jsem, že mluví o sobě, to by tak sedlo." Zaláteřila Suisei. "My jsme si taky užily viď Aiko? Řečená Kioshi a Haruhi, no děs běs, nafintěné nafoukané blondýnky, které místo toho, aby si šly odpočinout, tak nás s Aiko kontrolovaly a hlásily každý debilní přestupek nebo sebemenší chybu a nenechaly si ujít jedinou možnost napomenout nás." Přidala se Midori a unaveně mrkla na Aiko. "Ale něco mě naštvalo, já bych brala být DJ na zdejší discošce, ne, já musím být recepční. No fajn, tak jsem si sebou na recepci vzala sluchátka a jak to dopadlo? Slečny dokonalé to hned nahlásily, že prý nepracuju a tak mi sluchátka zabavili!" Zaúpěla Aiko nešťastně, ona byla na hudbě snad závislá a nešlo ji vidět bez sluchátek. "Ale naštěstí mám ještě náhradní." Zazubila se po chvíli, což jsem čekal, beztak má všude sebou aspoň dvoje náhradní. Tak jsme tam tak seděli a povídali si, až už jsme všichni tak napůl spali. Aiko podřimovala Yukkatsovi v náručí, ke mně se naklonila Suisei, což mě těšilo, jediná Midori tam tak tiše seděla a dívala se na třpytící se hladinu jezera, které bylo už z dáli vidět. Přece jen mi to nedalo a musel jsem se zeptat, i když jsem měl představu, na co tak asi myslí. "Dneska jsi nějaká tichá, co je?" Řekl jsem klidně a podíval se na Midori, která nespouštěla oči z jezera. "Jsem unavená." Špitla tiše. "Nesváděj to na únavu, zase si v duchu nadáváš a vyčítáš si, že nikoho nemáš že?" Odporoval jsem jí, tyhle její nálady už jsem znal moc dobře a nejen já. "A co když jo? Už je stejně pozdě, oyasuminasai." Odpověděla mi a odešla. "Ups, to jsem asi přehnal." Kousl jsem do rtu, když jsem zachytil její pohled. "Hm, cože?" Zamumlala ospale Suisei přičemž se ke mně přitulila. Cítil jsem, jak rudnu, tohle se mi nestávalo často, aby se ke mně takhle Suisei chovala. Odhodlal jsem se a něžně ji pohladil po tváři, vypadala v tu chvíli tak křehce, tak něžně, Suisei měla prostě své kouzlo. "Už bychom měli jít, vsadím se, že nám zítra hodí směnu hned ráno." Ozval se najednou yukkatsu čímž přerušil tu nádhernou chvíli. Vrhl jsem na něj nevrlý pohled, ale už bylo pozdě, Suisei se probrala a odtáhla se. "Souhlasím, tak zítra." Přikývla a stejně jako před chvílí Midori odešla a Yukkatsu s Aiko už se taky zvedali. "Tak pojď, ráno nevstaneš." Kývla na mě Aiko a ač nerad jsem opouštěl romantickou atmosféru altánku v zahradě plné kamélií, taky jsem se zvedl a odešel do svého pokoje. Byl jsem unavený, ale i tak jsem nemohl usnout. Jen jsem ležel na posteli, díval se do stropu a přemýšlel o celém dnešním dni a hlavně o tom večeru. Yukkatsu je s Aiko šťastný, kéž bych tak mohl být i já se Suisei. Přemýšlí o mě někdy? Napadlo mě, ale nějaké velké naděje jsem si nedělal. A Midori se určitě snaží zaspat její depku z kluků. Povzdychl jsem si v duchu a zavřel oči, konečně jsem usnul a nechal jsem to spoustu myšlenek a otázek jen tak plavat, zítra je taky den. A ne ledasjaký, další den brigády v Tengoku. Až na pár kyselých gichtů se mi tady líbí, myslím, že to bude fajn brigáda.
Ráno mě asi v sedm probudil dobře známý hlas, Suisei! Blesklo se mi hned hlavou a taky že jo, stála u mojí postele a v ruce měla mou uniformu. "Kruci Moyako vstávej, práce volá. Nebo spíš snobský diktátor určil, že máme směny od osmy do dvou a od tří do devíti, tak pohni a když říká od osmi to znamená, že v osm už dávno musíme pracovat." Vychrlila na mě a podala mi uniformu. "Tomu se teda říká probuzení, co třeba místo slov pusu?" Vypadlo ze mě, až jsem si najednou uvědomil, co jsem to plácl. Bože co to melu? Odkdy říkám všechno, co si myslím?! Seřval jsem se v duchu načež jsem se začervenal a s díky si zval uniformu. Suisei to taky zaskočilo, ale nebyl jsem v tu chvíli schopný přesněji říct, co se jí asi honí hlavou. "Já už musím, uvidíme se pak přes pauzu." Usmála se na mě a odešla. "Baka, baka!" Zaláteřil jsem, když se za ní zavřely dveře. Takhle se přikecnout, Moyako příště raději mlč! Pomyslel jsem si a v mžiku se oblékl a pak honem do práce. Dnes nám s Yukkatsu udělali pěkný program, samozřejmě zavazadla, ale museli jsme taky pomáhat se stěhováním nového nábytku a taky jsme pomáhali vykládat zásoby do kuchyně, to bylo něco, když Yukkatsu zakopl a mně na hlavě skončila krabička zmrzliny. Tak to šlo až do dvou, kdy naše směna končila tím, že jsme na recepci donesli pořádný balík všelijakých formulářů. Yukkatsu samozřejmě hned zamířil za Aiko a já ještě cítil nutnost omluvit se Midori za včerejšek. "Gomen, já to nemyslel tak doslova." Omluvil jsem se a zdálo se, že je depka tatam. "V pohodě, vždyť mě znáš." Usmála se Midori, což mě potěšilo, nesnáším totiž, když někomu ublížím nebo ho urazím. "A dost, bože s tou, s tou, s ní se nedá pracovat!!" Ozval se najednou řev a z jednoho salonku vyšla pěkně naštvaná černovláska s krátkými vlasy a hned za ní Suisei. "Uklidni se, já na rozdíl od tebe mám nápady a nepodlízám nadřízeným." Opětovala to Suisei se neústupným pohledem. "Tak tohle nedopadne dobře." Zakroutila hlavou Aiko. A taky že jo, za chvilku už tam byl i Akuma a začal to řešit. "Co se tady děje dámy?!" Zpražil je pohledem. "Ach pane Akumo, ona si myslí, že to tady bude řídit, dělá si co chce, vždyť o vystoupeních a změnách v klubech rozhodujete vy a ne nějaká káča!" Spustila hned ta černovláska úlisným tónem. Suisei klesla čelist načež se na oba zamračila. "Tak to pozor, já jsem si jen připravila návrhy a zeptala jsem se na názor hostů, co je na tom špatného? Já jen dělám svou práci!" Protestovala Suisei. Myslel jsem, že dá Akuma Suisei za pravdu a houby, on si musí nadržovat tam té hysterce! "Dejte mi ty návrhy a příště se nehádejte se zkušenějšími, za to slečno místo pauzy půjdete do kuchyně pomoct s nádobím!" Rozhodl Akuma očividně spokojený sám ze sebou. Tohle teda, všichni čtyři jsme se Suisei rozhodli zastat. "Pane Akumo nemyslíte, že je to trochu unáhlené?" Řekl jsem a mrkl na Suisei. "To není to správné slovo, spíš nespravedlivé. To ona tady začala ječet a hádat se jako první." Pokračoval Yukkatsu. "Suisei se jen bránila, vždyť za to nemůže." Přidala se Aiko. Akuma na nás nevěřícně hleděl, zřejmě si říkal, co si to dovolujeme a když mu midori řekla, že by měl spíš potrestat tu černovlásku, poslal nás za nádobím všechny. Suisei nasadila vražedný výraz, vrazila Akumovi své návrhy do ruky a s námi v patách odešla do kuchyně. "Tohle je normální buzerace!" Nadávala při mytí nádobí Aiko. "Nadřízený, pche, jestli tady ty dva měsíce vydržím, tak mu poslední den brigády něco pěkného řeknu." Přidal se Yukkatsu. "A já se přidám, ale teď raději umyjme to nádobí, možná nám trochu pauzy zbude." Souhlasila Midori a sáhla po dalším špinavém talíři. "Nemuseli jste se mě zastávat, místo pauzy teď se mnou myjete nádobí." Řekla po chvilce suisei. "Co blázníš? Od toho jsou přátelé ne?" Usmál jsem se a stejně jako Suisei jsem sáhl po jedné skleničce, ale místo skleničky jsme se omylem chytili za ruce. Suisei se na mě usmála a mrkla na mě se slovy: "Arigatou, jsem ráda, že jsem zrovna s vámi lidi." Tohle se mi začíná líbit, že bych jí padl do oka? Usmál jsem se v duchu. Tak jsme pauzu strávili v kuchyni umýváním nádobí, ale to nám nevadilo, byli jsme spolu a bavili jsme se. Druhá směna už byla lehčí, míň práce a přišlo mi, že čas utekl celkem rychle.
Tak to šlo den co den, už jsme si zvykli na to, že se spravedlností tady moc nepochodíme a že je lepší mlčet nebo skončíme u nádobí nebo jako jednou s mopem v ruce. Což o to, práce bylo sice hodně a lidi kolem na nás taky nebyli zrovna nejpříjemnější, ale měli jsme za to slušné peníze. Ale s časem se to uklidnilo, ostatní si už na nás zvykli a dokonce se mezi všemi těmi kyselými xychty jak říká Aiko našlo i pár fajn lidí. Aiko a Yukkatsu byli pořád spolu, až jsem jim někdy jejich vztah záviděl, ale zase jsem si nemohl stěžovat, se Suisei jsme se hodně sblížili a Midori mi přišla celkem šťastná, přišlo mi, že se teď ke mně chová jinak, jakoby důvěrněji nebo jak to nazvat. A ten den jsem na to konečně přišel, večer po deváté se u jezera pořádal takový menší ples, bylo to věnováno hlavně starým hitům a většina z nich byly ploužáky. Yukkatsu a Aiko, no coment, tohle je prostě láska, pořád spolu tančili a neostýchali se ani polibků. Já mezitím čekal na Suisei, která si po konci směny zaběhla domů. Pořád nešla a nešla, tak jsem tam tak seděl vedle Midori. "Dneska jsi nějak veselá." Prohodil jsem jen tak po zjištění, že má Midori neobvykle dobrou náladu. "To jo, něco jsem si totiž slíbila a hodlám to dodržet, i když asi vím, jak to dopadne, ale zkusit bych to měla." Řekla tajemně, takhle jsem ji neznal. "No tak, to tam budete celou dobu sedět?" Křikla na nás Aiko, když dohrála další písnička. "Půjdete sami nebo vás budeme muset dotáhnout my dva?" Usmál se Yukkatsu a při tom mrkl na Aiko. "Proč ne, jdeš Moyako?" Zareagovala hned Midori a zvedla se z lavičky. Co mi zbývalo, přece nebudu kazit partu a navíc, proč si s ní nezatančit? Vždyť jsme normální kámoši, to jsem si říkal, ale ukázalo se, že to Midori brala trochu jinak. Během tance jsme si povídali o všem možném, až se Midori rozhodla dostát svého slibu. "Víš jak jsem ti říkala o tom slibu?" Zeptala se načež jsem přikývl. "Slíbila jsem si, že konečně řeknu jednomu člověku, že ho mám ráda, víš koho myslím?"
Pokračovala a při posledních slovech se mi zadívala do očí, byl to takový zvláštní pocit a v tu ránu mi to došlo, to myslí mě! Tohle mě nenapadlo, to jsem byl tak slepý, že jsem to neviděl? Nevěděl jsem v tu chvíli, co říct, tak jsem raději ucukl pohledem, ale koho jsem neviděl? Opodál stála Suisei, dívala se na nás a ve tváři měla posmutnělý výraz, jako by mi tím říkala "Tak sis vybral." Když zaznamenala můj pohled, otočila se a zamířila ke svému pokoji. "Suisei počkej!" Křikl jsem na ni, ale nic. Obrátil jsem se k Midori s omluvným a zároveň prosebným pohledem. "Ale jak jsem tušila, ten někdo už své srdce někomu dal." Usmála se na mě trochu zklamaně a pustila mě. Chtěl jsem se jí hned omluvit, ale něco mi říkalo, ať raději hned pádím za Suisei a tak jsem taky udělal. Rozběhl jsem se stejným směrem jako předtím ona a akorát jsem zahlédl, jak vešla do svého pokoje. "Suisei, já ti to vysvětlím." Řekl jsem prosebně a doufal, že mi otevře ale nic. "Nemusíš, to je v pohodě." Ozvala se polohlasně, ale dveře neotevřela. "No tak, mezi mnou a Midori nic není." Snažil jsem znovu jí to vysvětlit. "A mezi námi jo? Jestli sis nevšiml, já tě mám ráda, ale když flirtuješ s jinou, tak fajn, je to tvoje věc. Jsem unavená, oyasuminasai." Odbila mě Suisei a pak už na mé prosby neodpovídala, to už se vraceli i Yukkatsu, aiko a Midori. "Co se jí stalo?" Zeptal se Yukkatsu načež ho Aiko žduchla loktem do boku. "Gomen, asi jsem to raději měla nechat plavat." Řekla Midori provinile a taky zmizela ve svém pokoji. "Že já všechno zpackám!" Zaláteřil jsem, popřál těm dvěma zamilovaným dobrou noc a zabouchl za sebou dveře. Měl jsem zlost na všechno a všechny, na Suisei, že si to nenechala vysvětlit, na Midori, že to vlastně celé zavinila, na Aiko a Yukkatsa, že mi nijak nepomohli a nejvíc jsem se zlobil na sebe, že jsem to takhle pokazil a teď tu obviňuju ostatní.
Pokračovala a při posledních slovech se mi zadívala do očí, byl to takový zvláštní pocit a v tu ránu mi to došlo, to myslí mě! Tohle mě nenapadlo, to jsem byl tak slepý, že jsem to neviděl? Nevěděl jsem v tu chvíli, co říct, tak jsem raději ucukl pohledem, ale koho jsem neviděl? Opodál stála Suisei, dívala se na nás a ve tváři měla posmutnělý výraz, jako by mi tím říkala "Tak sis vybral." Když zaznamenala můj pohled, otočila se a zamířila ke svému pokoji. "Suisei počkej!" Křikl jsem na ni, ale nic. Obrátil jsem se k Midori s omluvným a zároveň prosebným pohledem. "Ale jak jsem tušila, ten někdo už své srdce někomu dal." Usmála se na mě trochu zklamaně a pustila mě. Chtěl jsem se jí hned omluvit, ale něco mi říkalo, ať raději hned pádím za Suisei a tak jsem taky udělal. Rozběhl jsem se stejným směrem jako předtím ona a akorát jsem zahlédl, jak vešla do svého pokoje. "Suisei, já ti to vysvětlím." Řekl jsem prosebně a doufal, že mi otevře ale nic. "Nemusíš, to je v pohodě." Ozvala se polohlasně, ale dveře neotevřela. "No tak, mezi mnou a Midori nic není." Snažil jsem znovu jí to vysvětlit. "A mezi námi jo? Jestli sis nevšiml, já tě mám ráda, ale když flirtuješ s jinou, tak fajn, je to tvoje věc. Jsem unavená, oyasuminasai." Odbila mě Suisei a pak už na mé prosby neodpovídala, to už se vraceli i Yukkatsu, aiko a Midori. "Co se jí stalo?" Zeptal se Yukkatsu načež ho Aiko žduchla loktem do boku. "Gomen, asi jsem to raději měla nechat plavat." Řekla Midori provinile a taky zmizela ve svém pokoji. "Že já všechno zpackám!" Zaláteřil jsem, popřál těm dvěma zamilovaným dobrou noc a zabouchl za sebou dveře. Měl jsem zlost na všechno a všechny, na Suisei, že si to nenechala vysvětlit, na Midori, že to vlastně celé zavinila, na Aiko a Yukkatsa, že mi nijak nepomohli a nejvíc jsem se zlobil na sebe, že jsem to takhle pokazil a teď tu obviňuju ostatní.
Ráno mě místo hlasu Suisei probudilo klepání na dveře. Ospala jsem zamrkal, vyhrabal se z postele a otevřel, stáli tam Yukkatsu, Aiko a Midori. "Krásné ráno že? Koukej se oblíct a šup do práce." Usmála se hned Aiko. "Něco mi říká, že máš dneska šťastný den. "Přidal se Yukkatsu a mrkl na Midori, která se usmála. Vůbec jsem nechápal, kde se v nich vzala ta dobrá nálada, ale nepátral jsem po tom, zřejmě se mě jen snažili rozveselit. A zase do práce, kufry, nábytek a jiná dřina. "Ze začátku to byl děs, nedalo se na koukat, ale ke konci, to byla teprve hra, škoda žes to neviděl." Vyprávěl Yukkatsu a živě mi líčil jeden fotbalový zápas. "Ty jsi dneska nějak ukecaný." Pousmál jsem se a naložil do autobusu další kufr. Yukkatsu tam přidal poslední dvě tašky a pak se opět vrátil k fotbalu. "To si ani nemůžu pokecat s kámošem?" Uchechtl se. "Hele já si teď něco musím vyřídit, díky bohu za ty pauzy." Usmál se a odešel si po svých. Já raději zamířil na recepci za Midori a Aiko, ale tam nebyly a když jsem se zeptal recepčních, které je vystřídaly, řekly mi, že prý odjely pro něco do města. Doufám, že aspoň najdu Suisei. Mihlo se mi hlavou a tak jsem proletěl celý hotel i zahradu, ale Suisei nikde. Co se to dneska děje? Řekl jsem si v duchu a pauzu jsem strávil s ostatními nosiči. Myslel jsem si, že když teď ne, tak je potkám přes druhou směnu ale ne, prostě tam nebyli. Ostatní personál mi nic neřekl a tak jsem se dokonce odvážil za Akumou, který si troufám říct už naši pětici celkem oblíbil. Místo odpovědi se jen usmíval, až konečně promluvil. "Vzali si na druhou směnu volno, však uvidíš." Řekl a chvilku se odmlčel. "Řeknu ti, že takovou střelenou partičku jako je ta vaše pětice jsem dlouho neviděl, takových přátel si važ hochu nebo skončíš jako já-zazobaný snob bez přátel s povahou diktátora." Uchechtl se a podal mi jakousi složku papírů. "Dej tohle Suisei a Aiko a Yukkatsovi vyřiď, že mají můj souhlas, oni už budou vědět." Dodal a poslal mě pryč, já si teda šel odpracovat druhou směnu a v hlavě jsem měl zmatek jako ještě nikdy. Doufal jsem, že je aspoň večer potkám, to přece není normální, aby se jen tak vypařili a neřekli mi ani slovo! Asi v půl desáté, když jsem tak polehával na posteli kdosi zaklepal a když jsem otevřel, kdo tam nebyl? "Suisei!" Zajásal jsem, když jsem ve dveřích uviděl stát svoji milovanou Suisei s úsměvem ve tváři. "To jsme to oba zblbli viď?" Usmála se a mrkla na mě, že by už jí to vysvětlili? Mihlo se mi hlavou, to už mě ale Suisei táhla bůh ví kam. "Víš že Aiko, Yukkatsu a Midori jsou ti nejšílenější a nejlepší lidi na světě? Však uvidíš." Prohodila vesele Suisei a dotáhla mě na discotéku. "To snad…" Užasl jsem, když jsem uviděl u DJ pultu Aiko se sluchátky, které jí předtím zabavili, Yukkatsa s kytarou a Midori s mikrofonem. "Není pravda, já vím, ale je." Dořekla to za mě Suisei a mávla rukou směrem Akumovi, který seděl u jednoho stolu. To mi připomnělo, že jsem jim měl něco vyřídit. "Akuma mi pro tebe dal nějaké papíry a ještě jsem měl…" Ale Suisei mě opět přerušila. "Vyřídit, že máme volné ruce, jo vím a ty papíry, dáš mi je pak." Zareagovala a při tom mě chytla za ruku. To už ale Aiko pustila polohlasně prvních pár tónů nějaké písničky. "Konbanwa přátelé, dnes tady máme novou DJku, prosím přivítejte Aiko!" Začala Midori do mikrofonu a mávla rukou směrem k Aiko, která se na všechny zářivě usmála. "A dále ji bude doprovázet nadaný kytarista Yukkatsu!" Pokračovala a stejně jako Aiko tak i Yukkatsu sklidil potlesk. "Tak pěknou zábavu!" Dokončila svůj krátký projev a seskočila z malého pódia a hned se přihnala ke mně a Suisei. "A ještě pro vás máme malé překvapení, počkejte asi tak dvě písničky a uvidíte." Mrkla na nás a pak zase odběhla. "Jsem ráda, že už se to urovnalo." Usmála se Suisei a přitulila se ke mně. "To já taky, ani nevíš jak." Souhlasil jsem a objal ji. A jak Midori slibovala, přišel čas pro to překvapení, opět tedy vylezla na pódium a chopila se mikrofonu. "A teď malé překvapení, připravili jsme si jeden song pro naše velmi dobré přátele Suisei Hime a Moyaka!" Usmála se načež jsme já i Suisei vytřeštili oči, tak tohle jsou fakt kámoši. Mihlo se mi hlavou a dál jsem bedlivě poslouchal. "Na závěr dodávám, gomen, ale chybami se člověk učí ne?" Dokončila to Midori, mrkla na nás a pak kývla na Yukkatsa, který začal hrát první tóny písničky, kterou jsme se Suisei oba měli rádi. Byla to krásná zamilovaná písnička zpestřená trochou rocku, prostě hitovka. Pak se ještě k hraní přidala Aiko a Midori to dovršila zpěvem, málem jsem tomu nemohl uvěřit, tohle ti tři blázínci udělali pro nás dva!
"Smím prosit o tanec?" Uklonil jsem se s úsměvem Suisei a za pár chvil už jsme se vlnili na parketu, byla to nádhera, taková atmosféra nebyla ani v tom altánku, vždyť tohle byl splněný sen! Když dozněly poslední tóny naší písničky, Aiko, Yukkatsu i Midori sklidili pořádný aplaus načež se vrátil původní DJ. "Tak spokojení?" Usmála se na nás Midori. "No jasně, tohle je paráda." Zářila Suisei. "To jsem ráda a mrkejte, Yukkatsu mi vybojoval nazpět sluchátka!" Zajásala Aiko, vrhla se mu kolem krku a vlepila mu pořádnou pusu. "Vy jste fakt kámoši." Usmál jsem se spokojeně a pak se obrátil k Suisei, tahle atmosféra, to jak to mezi námi teď je, řekl jsem si teď nebo nikdy! Ale sotva jsem otevřel pusu, Suisei mě chytila kolem krku a políbila mě!
No co k tomu dodat? Snad jen zazvonil zvonec a pohádky je konec, až na to, že tohle není pohádka ale skutečnost. Aiko a Yukkatsu jsou pořád spolu, já se konečně dal dohromady se svou milovanou Suisei a Midori se nám zamilovala, tak co víc si jen přát? Na tyhle prázdniny nikdy nezapomenu, jsem rád, že mám takové přátele. Život je prostě fajn!

Já se snad budu červenat, tolik chváli. XD Arigatou